Kvůli množícím se stížnostem, že už tapüry ty seznamovací a mezitýmově interakční starty nebaví, jsme se pro čtvrtý ročník rozhodli, že start založíme na malých a jednoduchých šifrách a jejich výměně za části hlavní úvodní šifry. Šifer příliš jednoduchých na to (alespoň jsme si to mysleli), aby sloužily jako hlavní šifra ve hře, ale přesto zajímavých, se nám postupem času sešlo pět a jejich řešení jsou následující:
Samotná šifra 0 funguje jako překladová tabulka. Mřížky se šipkami slouží jako překlad souřadnic ze zadání 0a na písmena. Písmeno lze získat tak, že začneme na daných souřadnicích a pokračujeme po šipkách, dokud nás nevyvedou ven z mřížky. K tomu dojde vždy u některého písmene nebo číslice. Úlohu je možné vyřešit i bez toho, abychom měli všechny mřížky, protože počet možných „východů“ z každého políčka je omezený a s každou další získanou mřížkou možností ubývá. Šifru je tak bezpečně možné vyřešit i s pěti mřížkami, ale mělo by to být možné už se třemi.
Už na startu bylo vybráno jedno řešení.
Tvar zadání nápadně připomíná tvar parčíku na Petříně, kde bylo stanoviště umístěno. Ten má, počítáme-li plácek s malovaným bludištěm jako jednu křižovatku, celkem 26 křižovatek. Když do zadání nakreslíme tvar cestiček tak, že pět rovných vychází z Q a pět zatáček sleduje liché řádky zadání, kříží se čáry v textu na písmench, která jsou unikátní. Podle instrukcí pod textem začneme od Z a pohybujeme se po cestičkách podle šipek. Pokaždé když narazíme na kolečko, zapíšeme písmenko z křižovatky na které právě stojíme.
První vedlejší úlohu bylo třeba řešit přímo na tomto stanovišti. Šlo o modelování tapüra a jeho předvedení organizátorovi na stanovišti. Jednotlivé tapüry jsme fotili a vy si je můžete prohlédnout. Heslo z této úlohy bylo pro získání nápovědy použito celkem čtyřiačtyřicetkrát.
Náhodně zamíchaný text zněl „hledáte tajenku vakovlk“. Heslo vakovlk nebylo použito ani jednou, protože tuto úlohu zřejmě žádný tüm nevyřešil.
Na první šifru bylo vydáno celkem 12 řešení.
Na první pohled je zřejmé, že se bude jednat o grafickou šifru. V zadání je právě dvacet šest vět a v první větě je nadměrná frekvence písmene A, ve čtvrté písmene D, atd…. Zvýrazněním A v první větě, B v druhé větě, C ve třetí, až po Z v poslední vznikne graficky tajenka NA TOPOLCE ALTAN Z.
Tradičně chceme v některé z vedlejších úloh po tapürech aby si zkusili, jaké je sestavit některé šifry, a vymysleli text velmi omezujících vlastností. Výsledkem byly pro tentokrát následující věty (uvádíme jen ty, které jsme stihli zapsat, celkem jsme jich dostali 34. Doplnění chybějících vět uvítáme v diskusi):
Na šifru 2 bylo vydáno 7 nápověd a 11 řešení. Zhruba v jedenáct hodin večer jsme si oddechli, když druhé stanoviště vyzvedl poslední tüm, protože jsme ho tou dobou už potřebovali kvůli rychlému postupu tümů v čele vyměnit za stanoviště 11, se kterým sdílelo polohu. K setkání čela s chvostem, kterého jsme se obávali, naštěstí nakonec nedošlo.
Zadání je popis cesty, ve kterém je střídvě zapsán úsek a zatáčka. Úseky jsou v „metrech“ (rozumné měřítko na papíře jsou desetiny milimetru) zatáčky jsou vždy levé (L) nebo pravé (P) s úhlem určeným relativně podle hodin (3 je pravý úhel, 6 je čelem vzad). Výsledná cesta dává „Jezerka jih“.
Na tuto šifru, původně myšlenou jako průchozí, bylo nakonec vybráno 31 nápověd a 27 řešení. Chtěli jsme tapürům ušetřit práci, ale snížení počtu tahů a tím hrubší kresba prvních několika písmen nakonec pro většinu znamenala opuštění správného postupu, zbytečnou nápovědu a následně řešení.
Skupinky čar tvoří čtverečky s pravidelným rozestupem. Opakováním čtvercové dlaždice v obou směrech vytvří čáry písmeno.
Jednoduchá šifra nečinila téměř nikomu problém a bylo na ní vybráno pouze jedno řešení.
Jednotlivé řádky obsahují ustálená slovní spojení, ve kterých je jedna slabika zaměněna za slabiku pü. Z původních slabik vzniká mezitajenka „Milí hráči vybírejte třetí po pí hodně štěstí“. K jednotlivým číslicím desetinného rozvoje pí přičteme tři a do řešení vybíráme tolikáté písmeno z odpovídajícího řádku.
Další z pracných, ale jasných vedlejších úloh bylo řešení soustavy lineárních rovnic. Aby to nebylo tak snadné, byly rovnice zadány v soustavě o základu 27. Řešením bylo heslo TERMIX, použité osmkrát.
Na problémy testerů se správným zněním mezitajenky (totiž, že máme na mysli pí a nikoliv pü) jsme reagovali článkem v Nakopnutí o tom, že tapür je ve skutečnosti tapír. 6 nápověd a 22 řešení tak má nejspíš na svědomí problém s volbou toho spárvného vybírání třetího po pí. Pátá šifra byla navíc problémová i svým umístěním, které bylo někomu proti mysli a ani ne hodinu po zřízení stanoviště jsme se na něj museli vrátit a šifry doplnit. Pro jistotu jsme ho pak až do pozdního večera hlídali. Ve spojení se stíhacím závodem s v tu chvíli vedoucím tümem Tučňák s tučňákem to byla první ze dvou stresových situací ve hře.
První část šifry tvoří stránka plná kompasů. Každý kompas se vyskytuje právě dvakrát a směr kam ukazuje střelka ve spojení s římským číslem určuje jednu z ulic na Spořilově. Když dvojice propojíme čarou, čáry se po dvou kříží. Ulice odpovídající dvojicím se kříží i ve skutečnosti a na těchto křižovatkách jsou kousky druhé části šifry. Tu tvoří věty obsahující v sobě skrytá čísla. Zapsáním vět za sebe podle skrytých čísel můžeme na koncích a začátích sousedních vět číst tajenku.
Na Spořilově jsou zvláštní dvě věci: atmosféra vilové čtvrti na menším městě a nedostatek fantazie při pojmenování ulic. Oba tyto fakty umožnily vznik šifry, na které nejspíš většina tümů strávila většinu času. Atmosféra měla za následek rozhodnutí umístit na Spořilov malý orientační běh. Pojmenování ulic pak určilo formu zadání s kompasy. Na šestou šifru bylo použito třicetčtyři nápověd a 20 řešení.
Uprostřed stránky je řádka berušek, které ale nemají všechny tečky. Tečky totiž tvoří Braillovo písmo, které kóduje slovo „párujte“. Mezi spoustami brouků je několik druhů, které se vyskytují pouze ve dvou exemplářích - s mašličkou a bez. Na spojnici těchto dvojic je vždy brouk, který říká písmenko. Tato písmena, čtená po řádcích, tvoří slovo „krovky“. Řešení získáme graficky zvýrazněním brouků s trochu roztaženými krovkami.
Na poslední z šifer myšlených jako jednodušší část hry bylo vybráno 14 řešení.
Jednotlivé řádky tvoří záznam skladebních dvojic českých přísloví zapsaný pomocí závorek. Většina slov je nahrazena dvojicí, která určuje pořadí písmene ve slově a jeho pořadí v tajence. Podle zbylých slov se dají rozeznat přísloví, zapsat jejich písmena do tajenky, čímž na jejím začátu a konci vzniknou téměř jasná slova „náměstí“ a „hřiště“. Doplněním jejich písmen zpět do zadání získáme kromě struktury další pomůcku k určení zbylých přísloví. Klíčové je potom první složité přísloví „Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí”.
S odhalováním rozložení mřížky si daly práci minimálně čtyři týmy. Odměnou jim bylo heslo veverka. Trochu nás překvapilo, že byla vedlejší úloha E nakonec jednodušší než vedlejší úloha B.
Na první těžkou šifru hry bylo vybráno 6 řešení.
Samotný text zadání naznačuje postup řešení. Klíčová je odpověď na otázku „Co je tapüře?“ Když za tapüřata zvolíme řádky a sudá a lichá určíme pouze podle pořadí, je třeba vzít sudé řádky a v opačném pořadí písmen je zapsat za liché. Tím vznikne obdélník v jehož středu je sloupec s tajenkou. Tajenku ale můžeme číst i na koncích řádků zadání: na lichých řádcích normálně, na sudých pozpátku.
Na šifru 9 bylo vybráno devět řešení.
Tečky jsou rozmístěné na šestnácti polopřímkách. Zjednodušená směrová růžice uprostřed napovídá určit u každé tečky směr od středu ve tvaru napr. VVJV. Když zapíšeme tyto kódy za sebe v pořadí od středu (vzdálenost teček od středu pravidelně vzrůstá) a u teček propojených čarou kódy spojíme do jednoho vyjde řada distribucí znaků připomínající morseovku. Aby bylo možné zapsat směry morseovku, existují jen čtyři možnosti jak jim přiřadit tečky a čárky - sever a východ nebo sever a západ musí mít stejný znak. Vychází téměř stejná tajenka jako u šifry 1.
Přiřazení znaků směrům popisovala nedaleká terénní nápověda, bohužel ale špatně. To způsobilo další organizační poplach, když jsme po kontrolním telefonátu vedoucímu tümů Drahoš na Varanäch zjistili, že dělá všechno správně, ale nápověda je špatně. Naštěstí se podařilo ji rychle opravit a chyba se tak nakonec dotkla pouze jich. Důsledkem toho je společné umístění tümů Drahoš na Varanäch a Tučňák s tučňákem na 2.–3. místě, protože Drahoš na Varanäch nechtěl Tučňáka s tučňákem předehnat jen na kompenzaci za chybu ve hře. Na desátou šifru byla vybrána tři řešení.
Zadání šifry 11 se od zadání šifry 2 liší jen v čísle šifry, kódu stanoviště a několika znacích v textu. Každé změně odpovídá písmeno podle věty ve které změna je. Pořadí změny ve větě pak udává pořadí tohoto písmene v řešení.
Nápad udělat dvojdílnou šifru přišel jako jeden z prvních během příprav letošního ročníku. Dvojí překvapení stejným umístěním a téměř stejným zadáním se podle všeho povedlo, protože nám několik tümů nedůvěřivě volalo, jestli skutečně mají jít zpět na druhé stanoviště. Na jedenáctou šifru bylo použito 11 nápověd a 7 řešení.
Spodní indexy závorek určují pořadí, ve kterém se závorky aplikují. Horní indexy pak určují pořadí mezery mezi znaky (jako znaky se pořítají pouze tečky, čárky a oddělovače), kam je potřeba obsah závorky zkopírovat. Při počítání pořadí je třeba brát v úvahu i dříve vložené znaky. Když je horní index navíc stranově převrácený, vkládá se obsah závorky pozpátku.
Množství možností počítání pořadí a ranní krize většiny tümů způsobila, že dvanáctou šifru, které jsme se původně báli jako velmi obtížně, ale kterou pak testeři řešili v teple a vyspalí během chvíle, vyřešily nakonec pouze dva tümy. Dalších dvanáct si na ni vzalo řešení.
Text obsahuje právě 26 různých slabik. Ty, seřazené podle abecedy odpovídají písmenům. Řešení získáme jednoduchou substitucí slabik za písmena. Slova zadání pak tvoří slabiky v řešení, věty tvoří slova, odstavce tvoří věty.
Na třináctou šifru bylo vybráno pět řešení.
Na stanovišti 14 bylo na louce rozmístěno 7 osvětlených ventilátorů, které se střídavě zapínaly a vypínaly. Ke stažení dáváme papírovou variantu šifry připravenou pro případ, že by se elektronika porouchala.
Sedm ventilátorů bylo rozmístěno uprostřed segmentů sedmisegmentového displeje. Točící se ventilátor znamenal svítící segment. Displej postupně zobrazoval písmena tajenky.
Ventilátory jsme zvolili z důvodu relativně stejné obtížnosti řešení za tmy, kdy byly nasvícené bílými diodami a za světla. Tradiční elektronická aktivita letos poprvé fungovala bez problémů a nebylo tedy třeba vydávat papírovou variantu zadání. Na čtrnáctou šifru bylo použito pět řešení.
Na první pohled je zřejmé, že bude třeba rozlišit jednotlivé tapüry. Když to uděláme, ukáže se, že každý tapür má právě jednu promluvu (promlouvou pisatele je celý dopis). Jednotlivé přímé řeči jsou minišifry určující jedno písmeno odpovídající tapürovi, který je pronáší (například autorovi odpovídá písmeno H). Nadepsáním písmene nad každý výskyt odpovídajícího tapüra v textu získáme tajenku CHCETETAMCERVVRCHTRAM.
Na jednu z nejtěžších a nejhezčích šifer hry bylo vybráno sedm nápověd a šest řešení.
Zadání je zápisem stromového grafu. V každém uzlu je písmenko. Začneme u kořene a dokud nepřijde znak | zapisujeme nové uzly vlevo pod něj. Znak | znamená návrat o patro výš. Další potomky zapisujeme vždy vpravo od stávajících. Výsledkem je strom písmen, který se čte po patrech. Bez matematického vzdělání se dá k řešení dojít tak, že písmena zapisujeme do řádky až po znak |, který znamená návrat o znak zpět. Další písmena zapisujeme opět vpravo od aktuálního, ale na nejbližší volný řádek.
Na poslední šifru hry, která měla být poslední bariérou před cílem byla použita tři řešení.